Pár slov od šéftrenéra Mládeže TJF ČECHIE ČEJETICE
Milí čtenáři, nejdříve bych se Vám rád představil a pověděl pár slov k tomu, jak jsem se vůbec dostal do této pozice.
Jmenuji se Roman Brož a nyní vykonávám funkci šéftrenéra v mém mateřském klubu TJF Čechie Čejetice, ve kterém jsem působil jako aktivní hráč až do dorosteneckého věku. Bohužel jsem při přechodu k oddílu mužů nastoupil do práce, která mi nedovolovala z časových důvodů nadále pokračovat v aktivní kariéře. Přibližně v 19-ti letech jsem takzvaně pověsil kopačky na hřebík.
Můj návrat přišel o několik let později opravdu náhodou, a to na pozici trenéra, kdy jsem se s Jakubem Herainem (trenér starších žáků) dostal zpět, ne už jako aktivní hráč, ale jako trenér. Tím jsme se s Jakubem stali spoluzakladateli minižákovského fotbalového oddílu v Čejeticích. Nebudu vám nic nalhávat, ale toto rozhodnutí proběhlo v Mladé Boleslavi v jedné z hospůdek u piva, kdy nás oba oslovil dosavadní předseda tělovýchovné jednoty TJF Václav Starý, který sháněl někoho, kdo by vedl právě ty nejmladší hráče v našem klubu. Samozřejmě ani jeden z nás nevěděl, do čeho jdeme, a tak jsme na to kývli. Po několika trénincích mě práce s dětmi na hřišti nadchla natolik, že svého rozhodnutí nelituji a začal jsem tomu věnovat prakticky celý svůj volný čas. Následně při růstu naší mládeže, kdy bylo potřeba někoho, kdo celou mládež bude zaštiťovat, jsem byl od všech tehdejších trenérů do této funkce nominován. Doposud se tedy snažím tuto funkci, kdy se starám o bezproblémový chod nejen po fotbalové stránce, vykonávat zodpovědně, tak aby nejen trenéři a rodiče, ale hlavně naši svěřenci byli spokojeni a líbilo se jim trénovat tady u nás.
Založení tedy oficiálně proběhlo v roce 2015, kdy se na první trénink dostavilo neuvěřitelných sedm dětí ?? ……. Po pár tréninkových jednotkách, kdy jsme se oba učili, jak vůbec pracovat s dětmi a co je začít učit na úplném fotbalovém začátku jejich života, jsme zjistili, že i u nás trenérů je důležité se neustále zlepšovat v předávání našich fotbalových zkušeností a znalostí hráčům. I když je to žrout volného času bez nároku na peněžní ohodnocení, tak pro nás, a to říkám zcela upřímně, je nejlepší plat trenéra spokojený hráč, který se v mladém a starším věku naučí novou fotbalovou dovednost a má z toho upřímnou radost bez jakékoliv přetvářky.
Rok od roku jsme se následně rozrůstali, jak hráčskou základnou, tak i tou trenérskou. V dnešní době, v roce 2020, se můžeme pochlubit oddílem starších žáků, mladších žáků, starší přípravky, mladší přípravky a předpřípravky (školičky). Co asi brzdí, nejenom náš tým v růstu, je nedostatek ochotných trenérů, kteří by měli tolik času a pevných nervů zapojit se do práce trenéra. Tímto bych chtěl poděkovat všem trenérům v Čejeticích, kteří do role trenéra šli dobrovolně, s nadšením a chutí předat něco ze svých zkušeností těm nejmladším zábavnou a nenásilnou formou.
Proč dát dítě zrovna k nám….?
Moje idea jako šéftrenéra, kterou jsem s pomocí ostatních trenérů aplikoval do našeho týmu, je především přátelské prostředí ve vztahu „trenér – hráč“ a hra „fair play“ na hřišti i mimo něj. Fotbal je kolektivní sport, a tak i tady vzniká kamarádské pouto mezi hráči různého věku. Toto pouto v některých případech přetrvává až do stáří. Tímto naše hráče učíme pomoci ostatním spoluhráčům, ať už se jedná o pomoc na hřišti, v kabině, ve škole nebo kdekoliv jinde. Kamarádské vztahy mezi našimi hráči se snažíme rozvíjet napříč všemi kategoriemi za pomoci různých hromadných akcí jako zimní a jarní soustředění, letní příměstský kemp nebo hromadné turnaje s rodiči. Jinými slovy se jim zde snažíme vytvořit tzv. druhou (fotbalovou) rodinu, kde si hráči dokáží navzájem pomoci a na tréninky se těší. Nedílnou součástí tohoto fungování je i snaha o vytvoření vzájemné spolupráce trenéra s rodiči, která je velmi důležitá pro zjištění spokojenosti našich svěřenců. Přece jenom jde hlavně o radost a zábavu ze hry pro naše hráče a Vaše děti. Nechceme, aby svůj volný čas zahodily na sociálních sítích nebo poflakováním venku. V tomto směru se snažím dělat ze své pozice maximum, stejně jako všichni naši trenéři. Chceme, aby všechny děti byly spokojené a měly radost z toho, co dělají, jak po fotbalové stránce, tak i po stránce osobního rozvoje.
Pokud jste mé psaní dočetli až do konce, mnohokrát děkuji a doufám, že se Vám v našem týmu líbí. Pokud se teprve rozhodujete, kam Vaše dítě přihlásíte a rozhodnete se pro náš tým, tak pevně doufám, že budete spokojeni.
S pozdravem
Roman Brož, šéftrenér mládeže TJF Čechie Čejetice